Чайка (ČAJKA)

Ti, kteří ještě zažili ruský jazyk jako povinný předmět na škole a ti kteří se o ruštinu zajímají, stejně jako většina sběratelů ruských fotoaparátů vědí, že čajka v ruštině znamená racek. Méně známým faktem je, že Čajka byl volací znak první ruské kosmonautky - Valentiny Vladimirovny Těreškovové.  V bývalém SSSR se díky svému úspěchu stala velmi populární a v Rusku je stále považována za hrdinu. Je velmi pravděpodobné, že tato řada fotoaparátů byla pojmenována na její počest. Její slavný let se uskutečnil v roce 1963 a první fotoaparát Čajka byl prodán v roce 1965. Každý, kdo v té době žil v Rusku, poznal tento odkaz.

Fotoaparáty Čajka se vyráběly v ruském závodě MMZ a později v BelOMO v průběhu let 1965 až 1974. Postupně vznikly čtyři modely  - Čajka, Čajka 2, Čajka 3 a Čajka 2M. Jistou zajímavostí všech modelů je použitý formát snímku. Přístroje používají běžný kinofilm šíře 35 mm (formát 135), ale na rozdíl od běžných kinofilmových fotoaparátů fotí na šířku filmu. Využívají polovinu plochy běžného kinofilmového políčka (18 x 24 mm oproti běžnému 24 x 36 mm) a na jeden film tak umožňují nafotit dvakrát více snímků. 

S polovičním formátem snímku úzce souvisí u druhá zvláštnost. Chcete pořídit snímek a vezmete fotoaparát do ruky, nastavíte čas a clonu a natáhnete závěrku a myslíte si, že je vše v pořádku. Ale je tu jedna věc, na kterou nesmíte zapomenout. Fotoaparát je půlformátový - fotí na šířku filmu. Pokud ho budete držet "normálně", budete fotit v režimu na výšku. Chcete-li pořizovat snímky v režimu na šířku, budete muset přístroj otočit o 90 stupňů a držet jej na výšku.

Чайка (Čajka)
výrobce:                       MMZ
rok výroby:                   1965 - 67
závěrka:                       centrální, 1/30 s, 1/60, 1/125, 1 / 250 s + B.
objektiv:                       Industar-69,  28 mm/f 2,8
fotí na:                         kinofilm
velikost filmového pole:  18 x 24 mm





další snímky fotoaparátu

Čajka je první model z následné série kompaktních půl-formátových fotoaparátů s pevným 28 mm (f2.8-16.0) objektivem V přepočtu na kinofilm odpovídá ohnisková vzdálenost objektivu 40 mm, objektiv ostří v rozsahu 0,8 m až nekonečno. Fotoaparát je vybaven zdířkou pro synchronizační kablík blesku (synchronizovány jsou všechny časy), závitem pro drátovou spoušť a stativovým závitem. Expozice je striktně manuální, bez vestavěného expozimetru a dalších pomůcek. Obdélníkové tlačítko spouště se stylizovaným znakem racka (podle kterého je tento model dobře rozpoznatelný) je na přední straně fotoaparátu. Jeho umístění společně s velmi lehkým chodem vedou k poměrně častému nechtěnému stisku spouště při přetáčení filmu a natahování přístroje. Na rozdíl od pozdějších modelů má první Čajka pevný objektiv, který postrádá závit pro filtry či sluneční clonu. Na dně přístroje jsou dvě okénka pro nastavení citlivosti filmu v DIN a GOST, jedná se však pouze o pomůcku pro připomenutí, jaký film je v přístroji založen. Někteří majitelé se mylně domnívají, že je přístroj vybaven expozimetrem.
Na zadní straně, před natahovací páčkou je pojistka v podobě malého kovového hranolku se zkosenou hranou. V horní poloze brání neúmyslnému natažení fotoaparátu. Již samotná existence této pojistky je diskutabilní - ale budiž. Dejme tomu, že při zachycení natahovací páčky o oděv nebo pouzdro přístroje by mohlo k nechtěnému natažení dojít. Bohužel, po určitém čase se pojistka uvolní natolik, že se přesouvá ve své dráze samovolně a přestává tak plnit svou funkci a spíše překáží. Podle zákonu schválnosti se přesune do polohy zajištěno právě v okamžiku, kdy se to nejméně hodí. 

Přes typické nedostatky patří Čajka k tomu lepšímu, co ruský fotografický průmysl vyrobil. 

Přístroj z mé sbírky je zajímavý i tím, že má sáňky na blesk. Sáňkami na blesk byl vybaven až model Čajka 3, Čajka a Čajka 2 sáňky blesku neměly. Původní majitel tohoto fotoaparátu však byl zručný kutil a sáňky si na přístroj doplnil sám.

Чайка II (Čajka 2)
výrobce:                       MMZ
rok výroby:                   1967 - 72
závěrka:                       centrální, 1/30 s, 1/60, 1/125, 1 / 250 s + B.
objektiv:                       Industar-69,  28 mm/f 2,8
fotí na:                         kinofilm
velikost filmového pole:  18 x 24 mm





další snímky fotoaparátu 

Čajka II v zelenošedém provedení











další snímky fotoaparátu

Čajka 2 je následník předchozího modelu Čajka. Oproti Čajce má Čajka II odnímatelný objektiv se závitem převzatým z fotoaparátů Leica, ale objektivy Leica nejsou díky odlišné zaostřovací vzdálenosti použitelné (Čajka používá poloviční formát snímku). Podle původního záměru mohl být použit objektiv také pro zvětšovací přístroj, k realizaci tohoto projektu však s velkou pravděpodobností nikdy nedošlo.

Čajka II dostala také přepracovanou spoušť, obdélníkové tlačítko bylo nahrazeno kulatým s integrovaným závitem pro drátovou spoušť. Natahovací páčka dostala nový tvar s plastovou koncovkou a zmizela pojistka proti nechtěnému natažení přístroje. Převíjecí klička byla nahrazena kotoučkem, na jehož čelní stranu se přestěhoval mechanický ukazatel citlivosti použitého filmu, takže zmizela okénka uprostřed dna a oproti předchozí Čajce působí dno prázdnějším dojmem. Ručně nastavitelný kotouček slouží opět pouze jako "berlička" pro paměť, nikoliv nastavení vnitřního expozimetru. Tento model jej nemá!

Чайка 3 (Čajka 3)
výrobce:                       BelOMO
rok výroby:                   1971 - 73
závěrka:                       centrální, 1/30 s, 1/60, 1/125, 1 / 250 s
objektiv:                       Industar-69,  28 mm/f 2,8
fotí na:                         kinofilm
velikost filmového pole:  18 x 24 mm





další snímky fotoaparátu 

Čajka 3 přináší další vylepšení. Určitě největší změnou je vestavěný selenový expozimetr. Protože expozimetr a jeho ovládání zabralo převážnou část horní části přístroje, natahovací páčka a počítadlo exponovaných snímků se přestěhovaly na spodní stranu těla. U prvních sériových kusů bylo místo natahovací páky použito pouze kolečko, páku dostaly až pozdější série. Závěrka fotoaparátu přišla o čas "B", ostatní časy zůstaly beze změn. Opět byla přepracována spoušť, tlačítko spouště, nyní plastové, se přesunulo blíže k objektivu a přišlo o závit pro drátovou spoušť. Na horní straně přístroje našly své místo sáňky na blesk a fotoaparát tak již není odkázán na pomocnou lištu pro blesk, připevňovanou na dno přístroje stativovým šroubem. Objektiv zůstal totožný s předchozím modelem.


Na fotoaparátu z mé sbírky je provedena úprava původním majitelem. Tovární provedení přístroje využívá k uchycení řemínku pouze jedno očko, které se našroubovalo do závitu na levém boku přístroje (kruhový výstupek nad pantem dvířek při - pohledu zepředu). Původní majitel si doplnil přístroj plíškem s otvorem pro připnutí druhého konce řemínku, Plíšek přišrouboval k pravému boku přístroje (při pohledu zepředu) tak, aby mohl po připnutí řemínku nosit fotoaparát zavěšený na krku.