Další přírůstek do sbírky

Před nedávnem jsem dostal další fotoaparát do své sbírky. Digitální kompakt Fuji FinePix S602 Zoom. Zatím čeká ve vitríně na vyfocení a následnou prezentaci na těchto stránkách

Nový přírůstek

- vytvořena nová stránka FED s novým fotoaparátem do sbírky - FED 4
- na stránku OBJEKTIVY přidány foto a popis objektivu Industar 61 2,8/53 (FED)

Aktuallizace

Na stránce BLESKY doplněny snímky blesku
   - METZ 30BCT4

Doplněno

Na stránku OBJEKTIVY doplněny fotografie objektivů
   - PENTACON electric 4/200 MC
   - PORST Tele 1:3,5/135 mm Auto D
   - PRESENTA MC 1:4/80 -200 mm Auto Zoom

Když si chcete odpočinout od digitální techniky... zrcadlovka za pětistovku

Pokud máte zvídavou duši, kutilské schopnosti a rádi experimentujete, bude se vám tenhle foťáček líbit. Objevil jsem ho úplnou náhodou při hledání informací o černobílých filmových materiálech a okamžitě si získal mé sympatie. Pod názvem Recesky TLR DIY Camera Kit najdete stavebnici dvouoké zrcadlovky, která je po sestavení plně funkční. A co víc, přesto že se jedná o zcela jednoduchý přístroj bez jakékoliv automatiky, s plastovou optikou, a jediným expozičním časem, podle dostupných recenzí fotí lépe, než by se od takové hračky dalo čekat. Neodolal jsem a rozhodl jsem se ověřit si schopnosti přístroje i své a stavebnici jsem si objednal. 

Obal a krabice
Sláva! Konečně nastal ten okamžik, kdy jsem převzal očekávaný balíček od dopravce a nyní již čeká na mém stole na rozbalení. Pln zvědavosti a očekávání začínám s vybalováním jeho obsahu. Krabice se stavebnicí je poměrně malá (obdélník formátu A4, vysoká cca 5 cm) a lehká. To mě poněkud překvapilo, ale pak jsem si uvědomil, že tento foťáček pořizuje snímky na kinofilm a oproti klasické dvouoké zrcadlovce využívající svitkový film (snímek 6 x 6 cm) bude tedy menší. 

Základ krabice tvoří blok z pěnového polystyrenu s vytvarovanými prohlubněmi na jednotlivé díly stavebnice, zavařený včetně uložených dílů do průhledné igelitové fólie, dobře chránící svůj obsah proti mechanickému poškození i ztrátě jednotlivých dílů. Na tomto bloku je položena brožura s návodem a několika radami k používání fotoaparátu a vše kryje kartonový přebal. Na jeho přední straně je černobílý obrázek přístroje

Přední strana obalu

Zadní strana obalu

 s otevřenou šachtou hledáčku, velký nápis RECESKY s upřesněním, že se jedná a plastikovou stavebnici dvouoké zrcadlovky na kinofilm. Na zadní straně najdete stručný popis fotoaparátu, odkaz na webové stránky výrobce a 4 ukázkové fotografie. Otevírání přebalu není na boku jako u běžných papírových krabic, ale uprostřed zadní stěny. To je ale jediná zrada, kterou výrobce na budoucího majitela stavebnice nachystal.

Stavba fotoaparátu

K vlastní stavbě přístroje toho mnoho potřeba není, stačí si připravit menší křížový šroubovák. Díly z černého ABS plastu jsou odstříknuty velmi čistě a většina otřepů je již odstraněna výrobcem, takže v tomto směru na nás mnoho práce nezbylo. na mém kusu jsem odstraňoval jen jeden drobný otřep na horním dílu nesoucím matnici.
Stavba samotná není příliš složitá, návod byť pouze v angličtině, je přehledný s názornými obrázky, takže znalost angličtiny ani není potřeba. Větší pozornost si zaslouží sestavení spouště. Doporučuji vyzkoušet její chod ještě před osazením šachty dolního objektivu a její chod upravit přitažením nebo povolením šroubu na ose závěrky. Další sestava, u které se vyplatí drobné úprava je mechanismus ukazatele převíjení filmu. V mém případě šel ztuha a pomohlo promazání silikonovou vazelínou. Rorzhodně na namazání jakýchkoliv dílů tohoto pístroje nepoožívejte minerální vazrlínu, narušuje plasty! Před osazením sestavených objektivů jsem ještě namazal silikonovou vazelínou jejich závity. Bez namazání sice fungují spolehlivě, ale jejich chod je poměrně tuhý.
Sestavený fotoapará je celý černý a působí peněkud fádně. Takže na jsem se rozhodl černý povrch přístroje vylepšit stříbrnými doplňky ze samolepících folií. Při jejich aplikaci jsem se inspiroval vzhledem fotoaparátů Flexaret. Jak se mi to povedlo, můžete posoudit na fotgrafiích, odkaz na ně je v závěru čláku.
Povrchovou úpravou jsem dokončil stavbu přístroje a nyní již zbývá vyzkoušet jej v praxi. To si ale nechám na teplejší jarní počasí, kdy bude i více světla.

Až k tomu dojde, doplním tento článek o fotografie pořízené tímto přístrojem. 

L.K.

odkazy:

Fotogalerie - montáž, vzhled po sestavení

montáž přístroje - video

zde lze stavebnici koupit

recenze a ukázkové snímky (anglicky)

Canon Power Shot G16

Většinou fotím zrcadlovkoou, ale nejsem profesionál a své zrcadlovky nenosím s sebou vždy a všude. A tak (když už jste náležitě svým fotografickým koníčkem pohlceni) se mi sem tam stane, že mě něco co by stálo za to vyfotit zaujme, ale ... není čím. 

Kdo jednou "přičichl" k zrcadlovce, fotku z mobilu hned zavrhne (a pokud ne hned, stejně smaže ji doma, až ji uvidí na velkém monitoru) a začne přemýšlet o něčem co má přijatelné rozměry a váhu, co může mít stále u sebe a hlavně něco co by pokud možno fotilo když už ne stejně kvalitně jako zrcadlovka , tak alespoň hooodně dobře. 

Tak přesně tuhle situaci jsem řešil. Většina kompaktů mimo rozměrů a váhy neodpovídala mým požadavkům na možnosti nastavování a kvalitu snímků. Daleko lepší výběr byl v poměrně nové kategorii fotoaparátů - mirrorless. Velké čipy, ovládání jako u zrcadlovky, široké spektrum doplňků, ale ... ač menší než zrcadlovky, do kapsy se nevejdou, možná tak do zimní bundy či kabátu a pouze s hodně krátkým objektivem. A navíc, koncepčně je to něco jako zrcadlovka v menším provedení. Tedy opět výměnné objektivy a další příslušenství. A to už mám u zrcadlovky, takže proč pořizovat znovu téměř to samé.

Naštěstí existuje kategorie profesionálních kompaktů. Jako dlouholetý uživatel fotoaparátů značky Canon jsem vybíral z nabídky této firmy. V okamžiku, kdy jsem sem se rozhodl pro model Power Shot G-15 se začalo mezi odbornou veřejností šuškat, že se v dohledné době objeví následovník a tak jsem si na něj počkal a v druhé polovině září koupil nový model Power Shot G16.

A jaká Gé šestnáctka je a v čem se liší od svého předchůdce Gé patnáctky? Na první pohled jsou G15 a G16 stejné. Stejné tělo, stejný objektiv, stejné ovládací prvky. Při podrobnějším prozkoumání zjistíte, že zepředu přibil štítek s označením wi-fi a na zadní straně se programovatelné tlačítko "S" přestěhovalo z levé strany hledáčku na stranu pravou, pod spoušť nahrávání videa a přibylo wi-fi.. A pokud budete důslední, všimnete si, že tlačítko pro výběr ostřícího bodu se přestěhovalo z levé horní pozice nad kruhovým voličem dolu vlevo pod kruhový volič, kde bylo na G15 tlačítko pro výběr režimu ostření. A uvolněné místo (vlevo nad voličem) zaujalo tlačítko pro přímou volbu ISO. Tlačítko pro volbu režimu ostření tedy z G16 zmizelo a tím pádem si pro změnu změnu režimu musíte "sáhnout" do menu. Podle mého mínění je to změna k lepšímu, ISO měním rozhodně častěji než režim ostření.

Pokud budete opravdu důslední, zjistíte také, že G-16 je oproti svému předchůdci nepatrně, ale opravdu nepatrně větší (na šířku o cca 2 mm) a těžší (o cca 4g).

G16                              porovnání pohled zepředu                        G15

G15                               porovnání zadní stěny                              G16

Na rozdíl od několika předchozích "géček" lze G16 označit jako kapesní. Nevejde do každé kapsy, ale do kapsy bundy nebo kabátu se vejde bez problémů a v pouzdru na opasku kalhot nebo zavěšený na krku pomocí dodávaného řemínku rozhodně nebude příliš obtěžovat. Zpracování je na vysoké úrovni, přístroj působí velmi pevně a odolně. Doslova fascinující je matný a drsný povrch přístroje. Stejný materiál se již objevil na G15 a G16 jej převzala. Použitý materiál se jen velmi těžko popisuje, na omak je netradiční ale velmi příjemný. Díky tomuto povrchu přístroj v ruce vůbec neklouže. Dobrému úchopu napomáhá i mírný pogumovaný grip a malé vybrání na palec na zadní straně přístroje.

Stabilizovaný zoom objektiv s rozsahem 6,1 - 30,5 mm (ekvivalent pro 35 mm film: 28 – 140 mm) s výbornou světelností F1.8-2.8,  Inteligentní systém stabilizace detekuje situaci a použije nejvhodnější režim stabilizátoru obrazu ze sedmi programů a disponuje pětiosým dynamickým režimem, který snižuje projevy chvění při typických pohybech fotoaparátu během natáčení videa z jedoucího vozidla nebo při chůzi.
Pevný třípalcový TFT LCD displej s rozlišením 922 000 bodů a průhledový optický hledáčkem. převzala G16 od svého předchůdce beze změny a podrobný popis objektivu i displeje najdete v  recenzi G15 na Digimánii..

Jak už asi tušíte, ty nejpodstatnější změny se odehrály uvnitř přístroje. O jedné z nich jsem se již zmiňoval, přibylo wi-fi. Ta umožňuje po propojení s kompaktibilním smartphonem vybaveným příjímačem GPS ukládat do fotografií GPS souřadnice, přenos snímků do smartphonu nebo počítače a přímý tisk na kompaktibilních tiskárnách..Protože G16 má stejně jako G15 pevný displej, je škoda, že Canon nevyužil i možnost použití mobilního telefonu jako vzdáleného displeje, jak to dělá např. Samsusug.
G16 dostala do vínku čip BSI CMOS o velikosti 1/1,7ˇ (7,44 x 5,58 mm) a rozlišení 12,1 Mpix (rozumný počet pixelů a "velká" plocha je jeden z důvodů úspěchu kompaktů této řady) a hlavně nový a výkonnější procesor Digic 6. A přístroj je opravdu rychlý. AF je rychlejší až o 50%,.zásadně ae zvýšila rychlost sériového focení. Z 2.12 snímů/s (nic moc) u G15 na 12.2 snímku/s (což už je sakra rychle). Rychlostí 12,2 snímků/s udělá prvních 5 až 6 snímků, poté zpomalí na 9,3 snímku/s, ale tuto rychlost už drží až do počtu 522 snímků (nebo do zaplnění karty třídy UHS-I ). Digic 6 se postaral i o vyšší výkon v oblasti omezování šumu. U videa se změnil formát na MPEG-4 a v HD kvalitě se zvýšila rychlost na 60 snímků/s.
Ve fotografických režimech přibyl režim pro fotografování hvězd doplněný časosběrem, Můžete si vybrat režim hvězdné stopy, ve kterém přístroj po navolenou dobu snímá jednotlivé fotky, které na závěr složí do jediné. Na ní jsou vidět světelné stopy hvězd. Nebo můžete zvolit režim pohyb hvězd, ve kterém po uplynutí navolené doby přístroj z nasnímaných snímků složí krátký film.

Přístroj je ergonomicky skvěle řešený, všechny ovládací prvky jsou snadno přístupné.a jejich rozmístění je prakticky shodné se zrcadlovkami této značky. Zůstal zachovaný přední roller a za velmi dobrou "vychytávku" považuji kruhový volič korekce expozice, částečně vsunutý o patrno níž pod voličem režimů. O rozmístění ovládacích prvků si uděláte přesnější představu z  následujících obrázků.

Přední strana přístroje

Zadní strana přístroje

Levý a pravý bok přístroje

Horní strana přístroje

Podrobný popis a technické údaje naleznete na stránkách Canon.cz nebo můžete použít tento odkaz:
popis a technické údaje (Canon.cz) 




První zkušenosti

První, co mě po vybalení fotoaparátu zaujalo, je jeho precizní zpracování a příjemný povrch. Ten je skutečně zajímavý.a na jiných přístrojích jsem nic takového neviděl. Povrch je matný a příjemně hrubý, na omak by se dal přibližně přirovnat k jemnému brusnému papíru. Díky tomuto povrchu je držení přístroje jisté a pevné bez pocitu klouzání. I přes menší rozměry (oproti zrcadlovce) přístroj dobře sedne do ruky. 

Při prvním osahání přístroje mile překvapila jeho rychlost Zapnutí přístroje rychlé, plně srovnatelné se zrcadlovkou. Ani při fotografování to není žádný coural. Ostření ve většině situací probíhá svižně a s vysokou úspěšností, odezva spouště je okamžitá (přesné časy jsem neměřil, jde o subjektivní pocit). Rovněž ukládání snímku na kartu při fotografování do formátu JPG nijak nezdržuje (ukládání do RAWu a a do JPG+RAWu jsem zatím nezkoušel)  Díky velmi rychlému sekvenčnímu snímání lze i v režimu HDR fotografovat z ruky. 

Menu je i v češtině a srozumitelně uspořádáno. Zkušenější uživatel návod k obsluze nebude v převážné většině případů potřebovat. 

Šum se při focení do formátu JPG do hodnoty ISO 800 prakticky neprojevuje, do hodnoty ISO 1600 je velmi nízký a do hodnioty 3600 ISO ve většině případů přijatelný. Do hodnoty ISO 6400 je šum již znatelný, ale není nijak agresivní a snímky s nižším rozlišením (určené např. na publikaci na webu) jsou použitelné. Při Hodnotě ISO 12800 je již šum masivní a tuto hodnotu bych použil pouze v případě "lepší než nic". 

Díky patici pro blesk lze používat i externí systémové blesky. Odzkoušel jsem svůj Metz MB 58 AF (pro Canon). Vše funguje jak má, komunikace s přístrojem je bez problémů, veškeré režimy lze nastavovat přímo z menu fotoaparátu.

Výdrž na baterii je (u Canonu tradičně) lepší než udává výrobce. Oproti udávaným 360 snímkům na jedno nabití, běžně dosahuji přes 450 snímků.

Slabinou fotoaparátu je jeho optický hledáček, který je opravdu jen nouzový. Postrádá jakékoliv informace o expozici,  zobrazuje zhruba 70% z celkového snímku a na krátké straně zoomu je v něm ještě vidět část objektivu. Navíc kontrolky připravenosti přístroje umístěné hned vedle okuláru hledáčku svítí nepříjemně do oka a nedají se vypnout. Osobně bych dal přednost elektronickému hledáčku.

Druhá "bolístka" se týká displeje. Co se týká obrazové kvality, nemám výhrad. Trochu ale zamrzí, že je pevný. O to víc je škoda, že když už přístroj wi-fi, že neumí využit jako vzdálený displej chytrý telefon. Snad příště ...

Celkově se G16 povedla a klady výrazně převyšují nedostatky. V každém případě jsem byl víc jak mile překvapený, jak dobře se dá fotit i s tak malým čipem, jakým je tento fotoaparát osazen..

A jak fotí se můžete podívat zde

L.K.

Softshellová bunda HELIKON - TROOPER

Při fotografování v přírodě je dobré a pohodlné oblečení stejně důležité jako dobrá fotografická výbava. Nedávno jsem při obnově svého šatníku řešil, jakou letní bundu si pořídit. Priority při výběru pro mě byly:

-          univerzálnost použití (do přírody i do města)

-          skladnost a nízká hmotnost

-          dobrá ochrana proti větru a dešti

-          pohodlí při nošení a minimální omezení pohybu

-          co největší počet kapes

-          rozumná cena

Nakonec to mě vyhrála lehká softshellová bunda Helikon Trooper, která splnila prakticky všechny mé požadavky.

K dostání je v pěti barevných provedeních: černá, olive drab, coyote brown, foliage green a s kamufláží camogrom (podrobný popis barevných provedení je na stránkách Kerberos taktical nebo Helikon-tex

Zpracování a celkový popis 
Bunda Trooper je lehká větrovka bez podšívky, vyrobena z kvalitníh nylonové tkaniny s přídavkem spandexu, který látce propůjčuje pružnost. Po složení bunda zabírá malý prostor. Zpracování působí solidním dojmem – kvalitní materiál, pečlivě provedené švy bez vyčnívajících konců nití, účelný a promyšlený střih, kvalitní zipy v provedení YKK, z toho přední zip je obousměrný. Rukávy jsou v oblasti od loktů po předloktí zesíleny druhou vrstvou látky, kapuce s malým kšiltem je složená v límci a po vytažení a nasazení na hlavu lze regulovat z předních kapes bundy. Přední a horní rukávové kapsy bundy jsou vybaveny průchodkami na kabely sluchátek a  poutky na přichycení drobných předmětů. Potěší mírně prodloužená záda, velké velcro panely na rukávech.a na zip uzavíratelné větrání v podpaží. Velikost manžet lze nastavit pomocí suchých zipů, spodní okraj bundy stáhnout pomocí všité šňůrky s brzdičkami.

Materiál

Bunda je ušita z materiálu obsahujícího. 98% Soft Shell nylon a 2% spandex . Díky spandexu je látka pružná, což v konečném důsledku vede k menšímu omezování při pohybu. Vrchní vrstva látky je opatřena ochrannou teflonovou vrstvou (Teflon®DuPont ^TM ) která zvyšuje vodě a větru odolnost a usnadňuje čištění.

Bunda poskytuje velmi dobrou ochranu před větrem a deštěm. 

Kapsy

Trooper má sedm kapes, z toho šest vnějších, uzavíratelných na zip a jednu vnitřní kapsu uzavíranou suchým zipem. Vnitřní kapsa je na levé přední části, Dvě velké vnější kapsy jsou na předních dílech, dvě kapsy na horních dílech rukávů,  jedna kapsa je na levém rukávu  na předloktí a velká vnější kapsa je umístěna na dolní straně zadního dílu a je přístupná z levé i pravé strany otvory uzavíranými zipy

Velké přední kapsy a horní kapsy na rukávech jsou opatřeny průchodkami na kabel (např. na sluchátka) a všitými poutky, do kterých lze zaklesnout karabinku s klíči nebo jinými drobnými předměty a zajistit je tak proti vypadnutí z otevřené kapsy.

Přední vnější kapsy jsou dostatečně velké i pro vložení složené turistické mapy, navíc obsahují dvě menší kapsičky vhodnou pro vložení drobnějších předmětů jako jsou mobil , MP3 přehrávač, turistické navigace nebo buzola, popřípadě zásobníku a tužky nebo malé baterky. Kapsy na rukávech dobře poslouží pro uložení klíčů a jiných drobných předmětů, kapsu na předloktí levého rukávu využívám k uložení víček od objektivů.

Kapsa na dolní straně zadního dílu dobře poslouží pro uložení map, rukavic či složené lehká mikiny. Popřípadě lze díky síťované vnitřní stěně využít k větrání zad.. 

Kapuce

Kapuce je skrytá v límci a přístupná po rozepnutí zipu na jeho vnější straně. Kapuce je dobře tvarovaná a opatřená malým kšiltem, který při dešti zejména ocení ti, kteří nosí brýle. Kapuce má nastavitelnou hloubku a pomocí šňůrek vyvedených průvlaky do předních kapes lze kapuci pohodlně přitáhnout aniž by ruce musely přední kapsy opustit, což je za deště velmi příjemné. Pro dobrou funkci však musí být bunda zapnutá.

Podpažní větrací otvory

Bunda je v podpaží opatřena velkými větracími otvory uzavíratelnými zipy. Je na vašem zvážení, kdy a zda otvory otevřete nebo necháte uzavřené.

Závěr: 
Bunda Helikon Trooper díky své univerzálnosti velmi dobře poslouží při „obyčejném“ nošení ve městě, při sportovních i outdoorových aktivitách a svému majiteli nabídne komfort při nošení, dostatek prostoru v kapsách  a od jara do podzimu poskytne spolehlivou ochranu proti nepřízni počasí. Drobnou výhradu mám vůči obousměrnému hlavnímu zipu bundy. Jeho zapínání vyžaduje jisté úsilí a chvíli trvá než přijdete na ten správný hmat. To je ale asi jediná věc, která se dá této bundě vytknout.

Další fotografie bundy a detailů zde

 L.K.

Bateriový grip MK 1100 od MEIKE pro EOS 1100D a jeho úpravy

Po pořízení zrcadlovky Canon EOS 1100D vzhledem k dobrým zkušenostem s gripem u Canonu EOS 60D (viz samostatná recenze) jsem se začal poohlížet po gripu i pro tento model. Canon 1100D je nástupce modelu EOS 1000D oproti kterému byl v mnohém změněn. Podrobnou recenzi na jedenáctistovku si můžete přečíst zde: digineff - recenze Canon EOS 1100D

Většina změn byla k lepšímu, ale některé změny jsou minimálně diskutabilní. Na jedenáctistovce zmizela samostatná dvířka na paměťovou kartu, protože slot paměťové karty se přestěhoval do bateriové šachty a je uzavírán společně s bateriovou šachtou dvířky na spodní straně přístroje. Přístroj dostal i nový, výkonnější a akumulátor. Tyto změny patrně vedly výrobce k tomu, že pro tento model bateriový grip nevyrábí. O to větší byla moje radost, když jsem zjistil, že grip přece jen existuje. Vyrábí jej firma MEIKE a dá se pořídit za necelých 1000 Kč.

Jaký je grip MK-1100D a jak funguje

Zpracování gripu je na velmi slušné úrovni, jak plastové díly, tak pogumování přední části rukojeti gripu dobře lícují, nikde nejsou patrné žádné otřepy.Povrch plastových dílů je sametově lesklý a dobře ladí s povrchem přístroje, Povrch pogumované části má jemnou strukturu, je neklouzavý a umožňuje spolehlivý úchop. Grip umožňuje používat pouze jeden nebo dva akumulátory,. (Gripy k vyšším modelům zrcadlovek Canon umožňují i používání tužkových baterií). S tělem přístroje se grip spojí vsunutím komínku s napájecími kontakty do akumulátorové šachty a utažení stativového šroubu. Před nasazením gripu je třeba vyjmout z fotoaparátu dvířka akumulátorové šachty. Aby se předešlo jejich ztrátě, vsunou se do držáku na komínku s napájecími kontakty (viz fotogalerie níže). Grip na těle přístroje sedí přesně a pevně bez vůlí a vrzání,

propojovací kabel

Po nasazení gripu na tělo fotoaparátu jsou propojeny pouze napájecí kontakty. Chcete-li, aby byla funkční i druhá spoušť (jiné ovládací prvky na gripu nejsou), je třeba použít propojovací kablík z příslušenství gripu kterým propojíte grip s tělem přístroje. Na levém boku gripu je za tímto účelem konektor, na fotoaparátu použijete zdířku pro dálkovou spoušť. Osobně tuto možnost nevyužívám, vyčnívající konektory propojovacího kablíku mi vadí více než nemožnost používání spouště na gripu.

Během používání gripu jsem objevil dvě menší mechanické vady, které nijak neomezují vlastní funkčnost fotoaparátu s gripem, ale jedna z nich znemožňuje následné použití fotoaparátu bez gripu. Elektronika gripu včetně ochrany proti nežádoucím vyrovnávacím proudům mezi rozdílně nabitými akumulátory funguje dobře, pouze diagnostika stavu akumulátorů má poněkud odlišný průběh oproti měření ve fotoaparátu. 

Aretace akumulátoru v šachtě přístroje

plastový aretační zobáček

První závada je spojená s tvarem napájecího komínku. Na boku bateriové šachty fotoaparátu je plastový aretační zobáček jistící zasunutý akumulátor proti vypadnutí. Při používání fotoaparátu bez gripu je vše v pořádku. Po vsunutí akumulátoru do šachty fotoaparátu aretační zobáček po dotlačení akumulátor zajistí a vše je jak má být. Pokud je ale místo akumulátoru v akumulátorové šachtě zasunut komínek gripu, dojde k tomu, že aretační zobáček akumulátoru je během zasunutí napájecího komínku gripu odtlačen do boku, stejně jako při zasunování akumulátoru. Ale na rozdíl od akumulátoru, u gripu zůstává zobáček odtlačený po celou dobu nasazení gripu na fotoaparát. Protože aretační zobáček je z plastu, při dlouhodobějším odtlačení komínkem gripu (celý den a více) přestává zobáček pružit. Po sejmutí gripu zůstane odklopený. V této poloze brání zavření dvířek bateriového prostoru a otevřená dvířka blokují zapnutí fotoaparátu.

Náprava je celkem jednoduchá a zvládne ji každý průměrně manuálně zručný jedinec. Stačí vypilovat výřez do napájecího komínku a tím vytvořit dostatečný prostor aretačnímu zobáčku aby se po nasazení gripu na tělo fotoaparátu mohl vrátit do stejné polohy jako po vložení akumulátoru při používání fotoaparátu bez gripu.
Před vlastním pilováním je kvůli přístupnosti k jednotlivým dílům potřeba grip rozebrat vyšroubováním všech šroubků na dolní a vrchní části gripu (viz foto).

šroubky spojující brip

 Po jejich vyšroubování opatrně oddálíme zadní část gripu od přední a vyjmeme torzo s elektronikou a bateriovými šactami a rovněž komínek s napájecími kontakty. Nakonec rozpojíme konektory spojující přední díl gripu s deskou elektroniky a komínek s napájecími kontakty s deskou elektroniky (viz foto)

 

umístění konektorů

 Tím máme jednotlivé díly volně přístupné a můžeme vypilovat výřez do napájecího komínku a upravit lem komínku na přední i zadní části gripu. Tvar výřezu a rozsah úprav přední i zadní části gripu jsou dobře patrné z přiložených fotografií. Při určení správné polohy výřezu na boku napájecího komínku jsem si pomáhal přiložením akumulátoru a poté zkusmým zasunutím komínku do akumulátorové šachty fotoaparátu. Nezapomeňte zkosit náběhovou hranu výřezu! To je důležité pro sejmutí gripu z těla přístroje. Pokud byste udělali pravoúhlý výřez bez zkoseného náběhu, grip by sice šel normálně nasadit, ale nešel by sundat!!!. Přes tělo gripu byste se nedostali k aretačnímu zobáčku aby jste jej mohli odsunout do boku jako při vyjímání baterie. 
Po vypilování výřezu a odzkoušení jeho funkčnosti můžeme přikročit k jeho složení dohromady. Nejdříve připojíme zpět na desku elektroniky konektory komínku a předního dílu gripu, poté do předního dílu gripu vsuneme nosný díl s elektronikou (nezapomeneme na jeho horní stranu vrátit kolečko se stativovým šroubem) a komínek, přiložíme zadní díl a lehce jej dotlačíme k přednímu dílu. Současně kontrolujeme, zda jsme někde neuskřípli některý z vodičů.  Nakonec zašroubujeme všechny šroubky.  

úprava lemu komínku předního a zadního dílu gripu

tvar a umístění výřezu na komínku gripu

pohled na úravené místo po sestavení

Takto upravený grip lze na těle fotoaparátu ponechat libovolně dlouho bez obavy, že po jeho sejmutí nepůjde fotoaparát požívat .

Volná dvířka baterivého prostoru
 Druhá závada není nijak závažná a je možné, že se týká jen některých kusů. Na mém gripu zámek dvířek bateriové prostoru vykazoval malou vůli, což se po zavření dvířek projevovalo jejich klepáním při pohybu s fotoaparátem. Nebylo to nic hrozného, ale klepající dvířka mi vadila. Možností nápravy se nabízelo více - přihnout zobáček zámku, snížit výšku vymezovacího kroužku na ose zámku... Já se rozhodl pro cestu nejmenší pracnosti a z obou stran výřezu pro západku zámku jsem chemoprenem přilepil dva malé kousky tenké gumy vystřižené ze staré duše do kola. Od té doby je od klepání volných dvířek pokoj.

kousky přilepené gumy zamezují klepání dvířek bateriového prostoru

Měření stavu nabití akumulátoru
Poslední vada je spíše "vadou na kráse". Diagnostika gripu měří napětí baterií s poněkud jiným průběhem než přístroj samotný. Hned úvodem vás mohu uklidnit, že se nejedná o fatální chybu omezující nebo znemožňující používání gripu. Jde jen o odlišný průběh měření od plně nabitého (nebo nabitých) akumulátoru po jeho (či jejich) vybití.
Testoval jsem rozdílnost chování indikace stavu akumulátoru fotoaparátu bez gripu a s gripem. Nabil jsem na akumulátor na maximum a vložil jej do fotoaparátu bez gripu a postupně jej vybíjel exponováním snímků až do úplného vybití. Při každém poklesu o jeden dílek na indikátoru  jsem akumulátor z fotoaparátu vyndal, nasadil na fotoaparát grip a porovnal stav indikace. Poté jsem opět grip sundal, akumulátor vložil zpět do fotoaparátu a pokračoval ve vybíjení o další dílek. Opět jsem namontoval grip pro ověření signalizace s gripem, sundal grip, akumulátor vložil do fotaparátu ... takto jsem pokračoval až do stavu, kdy se fotoaparát vypnul z důvodu vybití akumulátoru. Znovu jsem nabil akumulátor a celý test opakoval s tí rozdílem, že nyní jsem vybíjel akumulátor ve fotoaparátu s nasazeným gripem a kontroloval stav ve fotoaparátu bez gripu.

Takto jsem otestoval chování indikace stavu akumulátoru se značkovým akumulátorem Canon LP-E10 860 mAh dodaným s s fotoaparátem a s neznačkovým akumulátorem AVACOM LP-E10 1200 mAh. Testy obou akumulátorů jsem několikrát opakoval a vždy jsem dospěl ke stejným výsledkům. Počet nafocených snímků s gripem i bez gripu byly prakticky stejné, rozdíl nebyl větší než 12 snímků. Indikace plně nabitého stavu a vypnutí při vybitém akumulátoru probíhá stejně na fotoaparátu bez gripu i s gripem. Rozdíl v indikaci se projevuje v průběhu poklesu napětí mezi těmito dvěma stavy. Zatímco na samotném fotoaparátu probíhá indikace lineárně, postupně s vybíjením akumulátoru ubývají jednotlivá políčka, u fotaparátu s gripem  indikátor poměrně  strmě klesá a při cca 50% vybití akumulátoru (porovnáno s měřením ve fotoaparátu bez gripu) již vykazuje stav téměř vybité baterie (blikající symbol baterie s jedním dílkem). V tomto stavu pak vydrží až do úplného vybití akumulátoru (s vypnutím přístroje). K vypnutí fotoaparátu však dojde ve stejný okamžik jako u fotoaparátu bez gripu. Takže jde jen o to, nenechat se znervóznit blikajícím indikátorem.

Bateriový grip MEIKE MK-1100D  používám již dva roky a po odstranění drobných nedostatků popsaných v tomto článku slouží bez jakýchkoliv závad k mé plné spokojenosti.

další fotografie sestavy fotoaparátu s gripem a s detaily gripu zde

L.K

Bateriový grip MK-60D (BG-E9) od MEIKE pro Canon EOS 60D

Proč používat k zrcadlovce bateriový grip?

- zvýšení kapacity akumulátoru

Grip umožňuje používat jeden nebo dva akumulátory současně. Při použití dvou akumulátorů se výdrž fotoaparátu zdvojnásobí, použití jednoho akumulátoru snížite hmotnost sestavy fotoaparát + grip.

- možnost použití tužkových baterií (6ks AA)

Jednoduché vyjmutí držáku akumulátorů a jeho náhrada bateriovým magazínem se 6 tužkovými bateriemi v případě nouze vás může doslova zachránit když během důležité fotografické akce dojdou akumulátory, Tužkové baterie (AA) snadno pořídíte, nebo je (vzhledem k velice dlouhé expirační době) můžete mít ve své fotobrašně jako zálohu.

- lepší ergonomie fotoaparátu

Při fotografování na výšku: stačí přehmátnout pravou rukou a dosáhnete stejného úchopu jako při držení na šířku. Díky zdvojení spouště, hlavních ovládacích prvků a gripu pro držení na výšku je fotografování na v této poloze daleko pohodlnější.

Při fotografování na šířku: rozdíl v pohodlí je značný zejména tedy, používáte-li těžší objektivy (cca 400g a víc). Bateriový grip zajistí daleko lepší rozložení tlaku působícího na dlaň a přidá prostor pro malíček.
Při dlouhodobém fotografování bez gripu působí dolní hrana fotoaparátu nepříjemný tlak do dlaně a malíček který se do malého celkového prostoru nevejde a skončí pod tělem přístroje je zatěžován hmotností přístroje s obkektivem.

… a ještě jedna „výhoda“
S gripem fotoaparát vypadá lépe a působí více profesionálně

Jaký je bateriový grip Meike MK-60D (BG-E9)  

Bateriový grip jsem používal již na filmovém  Canonu  EOS 300, kde se plně osvědčil.  Po přechodu na digitální EOS 60D byl bateriový grip jeden z prvních doplňků, které jsem k fotoaparátu pořídil. Při hledání informací o gripu jsem našel mimo jiné i alternativní neznačkový grip od firmy MEIKE. Téměř třetinová cena oproti originálu byla opravdu lákavá, ale nápis Made in China vnášel stín pochybností. Recenze které se mi podařilo k tomuto výrobku najít však vyznívaly vcelku pozitivně, tak jsem se rozhodl zariskovat a grip jsem koupil.

Kvalita zpracování je na velmi dobré úrovni. Plastové díly, pogumování, rozmístění a tvar ovládacích prvků a popisek jsou shodné s originálem. Grip na tělo fotoaparátu sedne přesně, nikde žádné vůle, žádné vrzání. Všechny ovládací prvky mají identický chod s originálem. Součástí balení jsou dva magazíny, jeden pro akumulátory a druhý na 6 ks tužkových baterií (typ AA). Mimo to grip umožňuje používat i síťový adaptér ACK-E6, ten si ale (v případě, že byste jej chtěli používat) musíte pořídit zvlášť.

Grip se na tělo přístroje připevňuje pomocí stativového šroubu a jeho přesnou polohu zajišťuje kovový trn který zapadá do příslušného otvoru na dně těla fotoaparátu. O stativový závit ale nepřijdete, najdete jej na dně gripu, kde je i úchyt řemínku zápěstního poutka.

Grip pracuje bez problémů, funkční je i ochrana proti vyrovnávacím proudům při nestejně vybitých akumulátorech. Testoval jsem extrémní situaci, kdy jsem do gripu dal jeden vybitý a jeden plně nabitý akumulátor. Grip tento stav zvládl na výbornou. K nežádoucímu vyrovnání kapacity akumulátorů nedošlo, vybitý akumulátor zůstal vybitý a grip pracoval pouze s nabitým akumulátorem stejně jako při provozu na jeden akumulátor  

Mile grip překvapil možností použit tužkové baterie pouhou záměnou vložky s akumulátory za vložku s tužkovými články. Přestože je bateriová vložka určena pro použití alkalických tužkových baterií, funguje i s tužkovými akumulátory (odzkoušel jsem s aku NiMH 2700 mAh). Protože akumulátory mají oproti tužkovým bateriím nižší napětí (1,2V oproti 1,5V) diagnostika ukazuje od začátku cca 50% stav vybití zdroje, ale jinak grip funguje i v této konfiguraci normálně a bez problémů.

Jediná drobná funkční vada kterou jsem objevil, je v diagnostice zdroje. Grip si pamatuje poslední použité napájecí schéma. Takže když jste dejme tomu používali grip se dvěma akumulátory a poté začali používat akumulátor pouze jeden, po navolení menu baterie (na hlavním displeji přístroje) se objeví opět dva akumulátory - v obsazeném portu jsou údaje o akumulátoru odpovídají skutečnosti, v neobsazeném portu diagnostika ukazuje osazený akumulátor se 100% nabitím. Stejně se chová grip při jakékoliv změně, ať již při pouhém přehození akumulátoru z jedné pozice na druhou, či při použití napájení z tužkových akumulátorů nebo naopak.

Náprava je snadná. Po změně způsobu napájení stačí donutit tělo fotoaparátu k novému načtení aktuálního stavu vysunutím a následným zasunutím gripu do původní polohy (aby došlo k přerušení elektrických obvodů). Samozřejmě při vypnutém fotoaparátu.

Tato vada se projevuje pouze v menu na hlavním displeji, na stavovém displeji a v hledáčku je indikován stav zdroje správně. S přihlédnutím ke skutečnosti, že při běžném používání gripu většina uživatelů používá stále stejný způsob napájení, považuji tuto chybu za nepodstatnou a v ničem neomezující celkově dobrou funkčnost gripu

Během tříletého používání (grip je trvale namontován na fotoaparátu) grip funguje naprosto bezchybně, došlo pouze k mírnému mechanického opotřebení (vyleštěné rohy a mírně setřená barva popisek ovládacích tlačítek).

Celkově hodnotím grip od MEIKE jako podařený a funkční výrobek a drobná chyba v diagnostice napájení je bohatě vyvážena méně než poloviční cenou oproti značkovému gripu.

Další fotografie fotoaparátu s gripem a detailů gripu

L.K. 

Kabelová spoušť ke CANONu trochu jinak

     Tak, jako již mnozí přede mnou, i já jsem řešil dilema ohledně drátové spouště ke své zrcadlovce - koupit drahý originál nebo se pokusit udělat podstatně levněji něco sám. Začal jsem hledat na internetu a našel dost informací k tomu, aby zvítězila varianta "udělej si sám". Dohledat schéma elektrického zapojení obvodu spouště a ukázek mechanického provedení nebyl žádný problém. Ve všech článcích které jsem našel, se objevovalo prakticky to samé:

1) dvě samostatná tlačítka - jedno pro ostření a jedno pro vlastní expozici. Toto řešení je sice funkční, ale nepohodlné. Musíte zachovat sled stisku tlačítek a navíc zaměstnává obě ruce. 

2) byť funkční, ale poměrně nevzhledné mechanické provedení (nechci nikoho urazit, jen se snažím vysvětlit, proč jsem se pustil do výroby své vlastní spouště)

     Řešení s jedním tlačítkem s namáčknutím pro zaostření a poté s domáčknutím pro vlastní expozici (tak jako spoušť na fotoaparátu) jsem nikde nenašel. Sehnat spínač který by to uměl, pominu-li možnost použít jej z nefunkčního fotoaparátu, je prakticky nemožné. Začal jsem tady bádat na vlastní pěst. Jisté představy jsem měl, postupně jsem je však všechny zavrhl buďto pro přílišnou náročnost na výrobu nebo pro jejich nespolehlivost. Hledal jsem co nejjednodušší řešení nenáročné na výrobu a přitom stoprocentně spolehlivé. 

     Konečné řešení je velmi jednoduché. Stačilo zavzpomínat na fyziku ze základní školy - jednoduché stroje - dvouramenná páka. Snad každý si pamatuje poučku o poměru délky ramene páky a síly na ní působící. Stačilo jen aplikovat použití na spoušť. Jako páku jsem použil  platovou tyčinku položenou přes tlačítka mikrospínačů na kterou působí tlačítko spouště. Mírným posunutím osy tlačítka spouště blíže k jednomu mikrospínači jsem dosáhl kýženého efektu postupného spínání.

Princip funkce je zřejmý z přiloženého obrázku.

Při mírném stisknutí tlačítka spouště se přenese síla na vahadlo volně položené přes obě tlačítka mikrospínačů. Protože je osa tlačítka spouště posunuta blíže k mikrospínači ostření, podle pravidla kratší páka = větší síla, sepne nejdříve tento mikrospínač - působí na něj větší síla než na mikrospínač spouště který má páku vahadla delší. Při zvětšení tlaku na tlačítko spouště pak vahadlo sepne i druhý mikrospínač pro aktivaci závěrky fotoaparátu.

Pro zvětšení stačí kliknout na vybraný obrázek 

     Po vyřešení ovládání spouště jedním tlačítkem jsem začal hledat vhodnou "krabičku". Nechtěl jsem se spokojit s pouhou krabičkou, hledal jsem něco, co se bude dobře držet a zároveň i dobře vypadat. Pomohla šťastná náhoda. Při nákupu v papírnictví mě zaujal zvýrazňovač, či chcete-li fix, který svým tvarem a velikostí byl pro můj účel přímo předurčen. Poté jsem navštívil speciálku na elektroniku, dokoupil mrňavé mikrospínače, konektory Jack 2,5 mm a dvoužilový stíněný kablík a vydal se, uspokojen s úspěšným "lovem" domů. Ze svých domácích zásob jsem si připravil 1 mm silnou plastikovou destičku a kousek černé měkké gumy (ze staré duše pro kolo), lepidlu na plastik, chemopren, modelářský odlamovací nožík, lupínkovou pilku, pilníky, brusný papír, trafopájku,  pravítko, tužku a pustil se díla.

     Ze všeho nejdříve jsem rozebral fix, odstranil náplň s barvou a psací knot a tělo fixu pečlivě opláchl od zbytků barvy. Do čepičky fixu vyřízl lupínkovou pilkou a jemným pilníkem začistil otvor pro tlačítko spouště. Poté jsem si ze čtvrtky připravil šablonu pro vnitřní nosný díl spouště. Jeho jednotlivé díly jsem vyřízl z plastikové destičky a slepil lepidlem na plastikové modely. Po zaschnutí lepidla jsem nosný díl dolícoval aby přesně  "seděl" v těle fixu. Po ověření, že je vše v pořádku, jsem na spodní část nosného dílu přilepil mikrospínače.
     Stejně jsem postupoval i při výrobě vahadla a tlačítka spouště. Na horní část spouště jsem po jejím dotvarování a dolícování s otvorem v čepičce fixu přilepil chemoprenem gumu, kterou jsem po zaschnutí lepidla ořízl na přesný tvar a jemným skelným papírem zaoblil hrany a obrousil její povrch pro dosažení jemného sametového povrchu. Nakonec jsem na tlačítko spouště přilepil plastikový "praporek", bránící vypadnutí tlačítka spouště. Při výrobě vnitřností spouště jsem se řídil heslem: "co oči nevidí, to srdce nebolí" a spíše než na krásu jsem se soustředil na funkčnost. Pro přesnější představu o mechanické konstrukci přikládám foto na konci článku.

   
Mechanické díly spouště byly tímto připraveny a mohl jsem se pustit do zapojení elektrického obvodu. Schéma zapojení jsem našel na internetu. Vzhledem k tomu, že spínač pro B čas na drátové spoušti nepoužívám, ve svém zapojení jsem jej vypustil. Pro ty, kteří by jej však chtěli použít, uvádím kompletní schéma. Schéma je natolik jednoduché, že jej není třeba nijak komentovat, jen upozorňuji, že společný vodič (v tomto případě stínění kablíku) je připojeno na rozdíl od např. sluchátek na kolíčku konektoru. Délku propojovacího kablíku jsem zvolil 150 cm, ale můžete si ji upravit dle své potřeby, mějte však na paměti, že vzhledem k nízkému napětí a malému průřezu měděného lanka s rostoucí délkou narůstá odpor celé soustavy a při extrémních délkách (5 a více m) již nemusí spoušť fungovat. Pro větší délky je vhodné použít kablík o větším průřezu nebo radiovou dálkovou spoušť. Před vlastním zapojením jsem si odzkoušel, které kontakty mikrospínačů jsou ty správné (spínající při stisku tlačítka), protáhl připravený kablík tělem fixu, navlékl na něj průchodku z upraveného krytu konektoru jack 2,5 mm (tu jsem použil pro výstup kablíku z těla fixu) a plastový kryt konektoru, podle schématu připájel jednotlivé vodiče na mikrospínače a na konektor. Nyní již zbývalo sestavit celou spoušť dohromady a odzkoušet její funkčnost.

     Závěrem mohu konstatovat, že se dílo zdařilo. Tlačítko spouště má příjemný chod blízký chodu spouště na fotoaparátu. Spouští jsem vyrobil pět (jednu pro sebe a zbytek pro své přátele) a všechny fungují spolehlivě a bez závad i při dlouhodobém používání.

Další snímky spouště zde

L.K.